﻿&editionNumber=68
&editionVolume=3675

&centralHeader="Oranienbaumské předmostí: pevnost na ledu zásobující obleženou posádku"

&mainArticleHeader="„Nepotopitelná bitevní loď“ u Leningradu: obrana Oranienbaumského předmostí"

&mainArticleText="Oranienbaumské předmostí, SSSR – Zatímco se pozornost soustřeďuje na Leningrad, Přímořská operační skupina nadále drží své pozice na jižním břehu Finského zálivu, přestože je obklíčena. Tento úzký pás země, který sovětská vojska drží od září 1941, se táhne od Starého Petrodvorce k řece Voronce a zahrnuje klíčová města Oranienbaum, Petrodvorec a Strelnu.

Vojenský význam předmostí, kterému německé velení přezdívá „nepotopitelná bitevní loď“, nelze přecenit. Jeho dělostřelecká postavení kontrolují důležité plavební trasy v zálivu a neustále ohrožují německé komunikace, čímž ztěžují přesuny vojsk na moskevskou frontu. Na relativně malém úseku jsou tak vázány značné síly Wehrmachtu. Situace obránců i zbývajícího civilního obyvatelstva, odhadovaného na 20–25 tisíc lidí, je však zoufalá. Jsou odříznuti od Leningradu, obklíčeni na souši a neustále čelí dělostřeleckému ostřelování a leteckým útokům. Jejich jedinou nadějí na zásobování a spojení je nyní nebezpečná ledová cesta přes Finský záliv.

Obrana tohoto kompaktního prostoru je organizována jako kruhová, s maximálním využitím přírodních překážek a soustavy silných opěrných bodů. Klíčovou úlohu hrají námořníci Baltské flotily a dělostřelci, kteří z předmostí vytvořili mimořádně pevné opevněné postavení. Jejich odhodlání nejen váže německé divize, ale zároveň uchovává pro SSSR strategicky důležitý opěrný bod. Každý další den obrany stojí mnoho životů, kapitulace však nepřichází v úvahu."

&secondaryArticleHeader="„Malá cesta života“: ledová tepna Oranienbaumského předmostí"

&secondaryArticleText="Po vytvoření pevného ledu na Finském zálivu koncem minulého měsíce začala fungovat „Malá cesta života“. Tato trasa, stejně nebezpečná jako cesta přes Ladožské jezero, spojuje obležené Oranienbaumské předmostí s Kronštadtem a přes něj s Leningradem.

Hlavní trasa vede po ledu od přístaviště Gorskaja nebo Lisij Nos na severním břehu k Oranienbaumu a jedna její větev směřuje do Kronštadtu. Nevyužívají ji pouze nákladní automobily převážející vojákům munici, potraviny a zdravotnický materiál, ale také sanitní vozy evakuující raněné vojáky a civilisty. Při zpátečních jízdách jsou z předmostí odváženy vyčerpané ženy, děti a staří lidé. Doprava probíhá pod stálou hrozbou dělostřelecké a minometné palby z německých postavení, která mají z výšin u Petrodvorce a Strelny dobrý výhled. Led je zde tenčí a méně stabilní než na Ladožském jezeře, takže zásah granátem nebo propadnutí do vody představují každodenní nebezpečí. Provoz této životně důležité tepny je důkazem odvahy sovětských řidičů, zdravotníků, dopravních regulovčíků a protiletadlových dělostřelců, kteří ji navzdory nepřátelské palbě udržují otevřenou."

&fakeArticle1Header="Na středním úseku fronty německá vojska pokračují v útoku na Moskvu v prostoru Naro-Fominska"

&fakeArticle2Header="Na severoafrické frontě německá 15. tanková divize porazila novozélandský prapor u Belhamedu"
